28.03.2011 13:00

Z historie Mendelova gymnázia

19. století

50. léta

V Opavě existovala řada německých středních škol, na kterých učilo i několik českých profesorů. Zejména na gymnáziu a reálce byla čeština nepovinným předmětem. Mezi kulturní osobnosti patřili především Antonín Vašek, Josef Zukal, Václav Merklas, Ciprián Lelek a Vincenc Prasek. Jejich zásluhou je připravována půda pro vznik českého gymnázia.

60. léta

Jsou formulovány určitější české školské požadavky, především pro zřízení české střední školy. Tato žádost zazněla i na Ostré Hůrce na táboru lidu.

70. léta

Je sestavena petice za zřízení českého gymnázia a učitelské přípravky, pod kterou se podepsalo 1500 žadatelů. Tato petice, stejně jako další, byla neúspěšná. Začalo být jasné, že se nelze spoléhat na stát nebo zemské a městské úřady, ale na vlastní úsilí. Rozhodující úlohu začíná v této době hrát Matice opavská – dále jen MO (založena 1877), jejímž hlavním úkolem se stala péče o základní a střední školství.

80. léta

9.1.1881 – MO podala žádost o otevření nižšího gymnázia pro školní rok 1881/1882. Jejími autory byli Jan Zacpal, Jan Kolofík, Antonín Gruda a František Stratil.
14.7.1881 – Ministerstvo kultu a vyučování žádost zamítlo.
18.3.1882 – byla podána nová žádost s přesným finančním rozpočtem, která byla podpořena Ústřední maticí školskou v Praze a Českým klubem poslanců na Říšské radě. Po opětovném nepříznivém vyjádření opavského purkmistrovského úřadu byla Ministerstvem pro kult a vyučování opět zamítnuta. MO podala proti tomuto odvolání k říšskému soudu.
17.10.1882 – Říšský soud konstatoval porušení státního zákona ze strany ministerstva, což znamenalo vítězství – další žádost už nemohla být zamítnuta.
19.6.1882 – třetí žádost podala již samotná Ústřední matice školská (o její prosazení se pravděpodobně zasloužil předseda ÚMŠ František Ladislav Rieger).
2.3.1883 – ministerstvo povolilo ÚMŠ zřízení soukromého nižšího českého gymnázia.
17.9.1883 – provedeno slavnostní otevření gymnázia, v kostele sv. Jiří (dnes sv. Vojtěch) se konají bohoslužby. Budova gymnázia na tehdejší Zámecké, dnes Sněmovní ulici, je okázale vysvěcena, zaznívají proslovy, mimo jiné také prvního ředitele školy Vincence Praska. Ještě v září byly zřízeny dvě 1. třídy, ke kterým každý rok přibývaly další.

90. léta

Nedostačující prostory stávající budovy gymnázia vedly k využívání prostor obecné školy. Ministerstvo udělilo škole právo pořádat maturitní zkoušky, zároveň ovšem probíhaly také boje o existenci školy. Ředitel Prasek musel žádat každý rok pro poslední ročník o udělení tzv. práva veřejnosti, což bylo nezbytné pro uznání kvalifikace žáků soukromé školy pro jejich uplatnění ve veřejném životě. To vedlo k zesílenému úsilí o zestátnění školy, což bylo po mnoha záporných odpovědích korunováno úspěchem.
12.10.1897 – bylo vydáno císařské rozhodnutí o zestátnění gymnázia.
1.1.1899 – gymnázium převzato státem (nad vchodem do budovy byl nápis Národ sobě nahrazen nápisem C. K. státní gymnázium).

20. století

Období do vzniku 1. republiky

Do první světové války se události na gymnáziu týkaly především hospodářských záležitostí.
1904 – zavedeno plynové osvětlení. Do té doby bylo pouze petrolejové, topilo se v kamnech.
1914 až 1918 – budova téměř celá zabrána vojenskou správou, sloužila jako ozdravovna pro rekonvalescenty. Po několika měsících bylo pro gymnázium uvolněno 6 místností na zemském finančním ředitelství (později okresnínárodní výbor). Postupně získává škola místnosti po celém městě.
Ze života školy

Do školního roku 1909/1910 studovali na gymnáziu jen chlapci, o rok později nastupuje první dívka – hospitantka Božena Davidová z Háje, ve šk. roce 1917/1918 studuje již devět dívek. Jelikož někteří studenti pocházeli z okolních, mnohdy vzdálenějších obcí, bylo jim poskytnuto ubytování v soukromí v Opavě Kateřinkách. Školní rok začínal zápisem do jednotlivých ročníků a přijímacími zkouškami do první třídy v polovině září, končil v polovině července. Výuka obsahovala 27 až 29 hodin týdně. V průběhu roku se konaly slavnostní bohoslužby, kterých se účastnila celá škola, především na začátku a konci šk. roku, před velikonocemi nebo při příležitosti narozenin členů vládnoucí dynastie. Školu navštěvovali zemští inspektoři, olomoučtí arcibiskupové a také rakouský ministr kultu a vyučování. Škola byla postupně vybavována pomůckami pro zeměpis a dějepis, byla zřízena učitelská a žákovská knihovna, přírodopisný a fyzikální kabinet, sbírka hudebnin a archeologické sbírky. Vše bylo průběžně doplňováno pomocí darů a dobrovolných příspěvků z celé země. Kromě základních předmětů, ke kterým patřily i náboženství, latina, němčina a řečtina, byly zavedeny také nepovinné předměty – kreslení, zpěv, tělocvik a housle. K povinným přibývá později krasopis. Třetím zemským jazykem byla polština, nepovinně bylo možné studovat těsnopis a francouzštinu. Pro žáky byla zavedena také zdravotní cvičení – bruslení, plavání, cyklistika, pochodová cvičení – i celodenní 20kilometrová. Každoročně se konaly školní výlety, například pod Hrabyňský kopec, do Slavkovského lesíka, na Hradec. Zdravotní péče o žáky nebyla na počátku 20. století na příliš vysoké úrovni, byly zaznamenány případy úmrtí na záškrt, zápal plic, spálu. Volný čas trávili studenti například na německém kluzišti, koupáním v Opavě a Moravici, do přírody ovšem sami skoro vůbec nechodili. Je známo, že tajně navštěvovali hostince (Beseda, Černý slon). Hráli také kuželky, navštěvovali ochotnické divadlo v Kateřinkách, zpívali v souboru Křížkovský nebo měli vlastní kapely, účastnili se koncertů, přednášek, od septimy mohli absolvovat taneční kurzy. Jsou doloženy také tajné studentské spolky. Během první světové války je patrná aktivita profesorů i studentů v Červeném kříži a v Českém sirotčím spolku. Jsou pořádána loutková představení, tajné debatní večírky, studenti i profesoři se podílí na činnosti spolků Zapadlí Slezáci a na zřizování Bezručovy čítárny.

Období první republiky

Po 28.10.1918 nedochází k žádným bezprostředním změnám, škola se ocitá spíše ve svízelné situaci. Opava byla sídlem tzv. provincie Sudetenland, v důsledku toho nedostala zpět svou budovu a byla vypovězena ze tří místnosti finančního ředitelství. Ke změně dochází teprve v prosinci, kdy byla Opava obsazena československým vojskem (v čele náš bývalý absolvent setník Pešek). K 31.12. t.r. byla škola po více než 4 letech opět ve své vlastní budově.
22.5.1919 – podána žádost o přeměnu na reálné gymnázium.
18.7.1919 – Ministerstvo školství a národní osvěty schválilo reálné gymnázium pro první tři třídy (platilo od školního roku 1924/1925).
1919/1920 – z důvodu růstu počtu studentů se škola stěhuje do učitelského ústavu na Komenského ulici (budova postavena koncem 19. století).
Ze života školy
Z Opavy pochází 50% žáků, ostatní jsou například z Hradce, Oldřišova, Skřípova, Krnova, Bruntálu. Čtyři, resp. šest žáků bylo ze Slovenska. Od počátku 20. let fungovala pro přespolní středoškolská menza, existovala také stipendia nebo podpory pro žáky z chudších rodin (na školní výlety, pobyty v zotavovně, zubní pastu, poukázky na vánoční nadílku). Zásluhou rodičovského sdružení vznikla čítárna, byla zorganizována mléčná akce (svačinky), začaly být poskytovány knižní odměny. Byl zřízen školní rozhlas a koupeny promítací přístroje. Rodičovské sdružení mělo také zásluhu na zřízení Opavské studentské kliniky (předtím nepravidelná péče, v důsledku čehož se vyskytovaly epidemie, např. spály nebo záškrtu a také časté karantény).
1922 – byla uspořádána velká samostatná akce studentů – Majáles (podle Jiráskovy Filosofské historie, Jirásek sám celou akci podpořil, nemohl ale ze zdravotních důvodu přijet). V této době bylo také založeno Praskovo a Fürstovo stipendium, od roku 1924 učí na škole i profesorky.
Červen 1924 – škola slavnostně uvítala T. G. Masaryka.
Od poloviny 30. let byla každá třída vybavena umyvadlem s tekoucí vodou. Školní rok začínal 1. 9., končil 30. června, podobně přijímací zkoušky, zkoušky opravné a dodatečné se konaly stejně jako dnes.
Školní rok 1936/37 – bylo zavedeno elektrické zvonění, omezil se počet slavnostních bohoslužeb, místo toho se konaly oslavy vzniku České republiky, narozenin T. G. Masaryka, později Edvarda Beneše. Dochází ke změnám v učebních plánech, náboženství bylo jen do šesté třídy, místo řečtiny nastoupila francouzština, povinně byl zaveden tělocvik, kreslení a deskriptiva. Němčina již byla nepovinná, nepravidelně byl vyučován těsnopis, zpěv a angličtina. Hlavně zásluhou profesorů byl vydáván Věstník matice opavské (V. Hauer, J. Stypa, V. Čepelák a V. Ficek).
Září 1938
Nový školní rok je ve znamení nepravidelné docházky. Po Mnichovu je v okupovaném území zrušena většina škol s češtinou jako vyučovacím jazykem, což se týkalo také opavského gymnázia. Většina profesorů odešla do Valašského Meziříčí. Řada studentů se přemístila do Ostravy na tamní reálné gymnázium v Přívoze. Konec jejich dalšího studia způsobila ale dohoda mezi K. Henleinem a K. H. Frankem z roku 1941, podle níž studenti bydlící v Sudetech nesměli navštěvovat střední školy v protektorátě. Většina z nich byla nasazena na práce do německého průmyslu a svá studia dokončila až po osvobození.

Období po druhé světové válce

1945/46 – k 3. 9. obnovena výuka na opavském českém gymnáziu, po šesti letech nacistické okupace se ovšem vrátili pouze čtyři profesoři. Nejdůležitějším úkolem byla oprava budovy, která byla poškozena dělostřeleckými granáty, letecky byla zničena značná část střechy, byla vytlučena okna, odstraněn školní nábytek, nefungoval vodovod, plyn ani elektřina. Díky prvnímu poválečnému řediteli dr. Vladislavu Krejčímu (stal se současně předsedou MNV) a řadě dalších mohla být výuka zahájena ve všech osmi třídách. Mezi žáky byli především ti, kteří studovali v protektorátu Čechy a Morava, dále ti, kteří z důvodu zrušení školy dále nestudovali. Nepodařilo se plně zajistit učitelský sbor s požadovanými aprobacemi, vypomáhali např. učitelé s aprobacemi pro měštanské školy. K 1. 9. 1949 byl jmenován ředitelem školy František Sedláček, který setrval v této funkci až do 1. 9. 1970. Po skončení války dochází také ke změnám v názvu a uspořádání školy. Z reálného gymnázia se stává gymnázium, od šk. r. 1953/54 je přijato označení jedenáctiletá střední škola. Od tohoto období až do 60. let chybí základní dokumentace o vývoji školy.

Od 60. let

1961 – byl přijat název střední všeobecně vzdělávací škola.
Od 1.1.1964 byla škola řízena školským odborem Severomoravského KNV, zlepšilo se materiální vybavení školy.
28.9.1968 – konaly se oslavy 85. výročí založení českého gymnázia v Opavě, na místě, kde stála první budova školy, byl postaven památník a konalo se slavnostní matiné.
Ze života školy
Vedle běžných oprav (zavádění vodovodů do všech tříd, generální oprava střechy, elektroinstalace) se zvažovala existence budovy. Nakonec bylo rozhodnuto ji nezbourat, ale zpevnit předpjatým betonem (započato 1969/70). V té době bylo ve škole 15 tříd, skoro 500 žáků, z toho asi 300 dívek. Již dříve zde studovali také externisté, studenti večerní školy pro pracující, později střední školy pro pracující. Ve druhé polovině 60. let byly studenty školy také důstojníci ČSLA. V této době se mohli žáci rozhodnout pro studium na jedné ze dvou větví, tzn. humanitní nebo přírodovědné.

70. léta

Vlivem politických změn dochází k obměně pedagogického sboru. Výuka probíhá stále ve dvou větvích, prohlubuje se ovšem polytechnický ráz školy. Přibývají proto další předměty: základy strojírenství, zemědělské výroby, stavebnictví, ekonomiky, chemická technologie a programování. Studenti se mohou uplatňovat v řadě kroužků, např. v recitačním, pěveckém, fotografickém, šachovém, v košíkové, odbíjené. Vychází také školní časopis Gymnazijní ozvěny, později Puls. Je uspořádána řada besed (s básníkem Floriánem, s hercem Vaňkem nebo astronomem dr. Grygarem). Na začátku 70. let je zjištěn havarijní stav budovy. V roce 1973 je zahájena generální oprava tělocvičny.
1974/75 – ocelovými kabely je staženo západní křídlo budovy. Leden 1976 – zahájena generální oprava včetně přestavby vodovodní sítě a elektrického vedení, dochází k výměně podlahy, dveří, oken, střešní krytiny a odpadního systému.

80. léta

1981 – tepelný zdroj z Městských lázní.
1983 – dokončena generální oprava, je provedena úprava fasády a povrchu dvora. Veškeré rekonstrukce probíhají za provozu školy (dvě třídy jsou umístěny na strojní průmyslovce a vedlejší základní škole).

Mendelovo gymnázium dnes

V současné době navštěvuje gymnázium okolo 800 studentů, kterým se věnuje 65 – 70 pedagogů. Škola nabízí čtyřleté a osmileté všeobecné studium zakončené maturitní zkouškou. Dává dobrý základ pro studium na vysokých školách. Škola je moderně vybavena odbornými učebnami jak pro výuku jazyků tak i přírodních věd. Naši studenti se zúčastňují mezinárodních projektů (Spring in Europe, Turnaj mladých fyziků). V Turnaji mladých fyziků v roce 2004 vybojovali třetí místo v republice a byli pozváni do Rakouska. K úspěchům patří i umístění na předních místech v olympiádách v krajských kolech téměř ve všech předmětech. Každoročně pořádáme zájezdy do Francie, Itálie a letos nově do Švýcarska. Zavedli jsme pilotní program Monitorovacího systému k omezení negativních jevů na škole. Naši školu navštěvují odborníci v různých oborech, např. ředitel imunologického centra RIA opavské Státní slezské nemocnice RNDr. Pavel Krejčí, CSc., Dr. Moravec, odborník přes parazity, doc. RNDr. Zdeněk Kluiber, CSc. odborník z oblasti fyziky. Každoročně poskytujeme prostory pro okresní a krajská kola soutěží a olympiád. Tradičně pořádáme okresní kola Středoškolské odborné činnosti, poslední dva roky i krajskou přehlídku a v roce 2005 u nás byla národní přehlídka SOČ. Na naší škole pořádáme i hudební festival gymnazijních sborů OPAVA CANTAT. Pěvecký sbor Luscinia, který nacvičuje v prostorách školy, se pravidelně účastní hudebních festivalů po celé republice i v zahraničí. Dnes je Mendelovo gymnázium jedním z center společenského dění v opavském regionu a pravidelně se podílí na akcích pořádaných Magistrátem města Opavy. Spolupracujeme také se Slezským divadlem v Opavě, našim žákům ve skupině S patří celé divadlo.

Informace ze stránky: https://www.mendlak.cz/